|
|
Francie a projekt Středomořské unie
Brezinová, Zuzana ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem, které je pro české prostředí poměrně nezvyklé, a to Středomořskou unií. Projekt Středomořské unie byl poprvé představen francouzským prezidentským kandidátem, Nicolas Sarkozym, jako součást jeho volební kampaně v r. 2007 v Toulonu. Nová Unie se měla stát zlomem v euro-středomořských vztazích, vyvarovat se předchozích chyb a nabídnout středomořským státům opravdové partnerství založené na vzájemné rovnosti, respektu a společných hodnotách. Tyto ambiciózní cíle však zůstaly, stejně jako v případě Euro-středomořského partnerství z r. 1995, nenaplněny a Sarkozyho iniciativa se stala pouhým pokračováním euro-středomořského neúspěchu. Cílem této práce, která je koncipována jako případová studie s komparativními prvky, je analyzovat hlavní problematické body Sarkozyho návrhu i jeho evropeizované podoby, tedy Unie pro Středomoří, a poukázat na motivy a zájmy, jež ovlivnily její finální podobu. Součástí je také komparace s Barcelonským procesem, která umožňuje sledovat paralely ve vývoji obou iniciativ i jejich následné dopady na euro-středomořské vztahy. Práce vychází ze sekundárních pramenů, které doplňuje, neméně podstatná analýza, klíčových dokumentů a projevů, z níž je patrný rozdíl mezi oficiální rovinou a praktickou politikou. Závěr pak neslouží jen jako pouhé...
|
|
|
Vliv izraelsko-palestinského konfliktu na činnost Unie pro Středomoří (2008-2011)
Stuchlíková, Zuzana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat, proč a jakým způsobem došlo v důsledku eskalace izraelsko-palestinského konfliktu k zablokování činnosti Unie pro Středomoří. Ta měla prostřednictvím důrazu na pragmatickou spolupráci a spoluvlastnictví s partnerskými státy jižního Středomoří poskytnout nový impulz euro-středomořské spolupráci. Záhy se však ukázalo, že představuje ještě méně životaschopný koncept, než její předchůdci. V první části práce shrnuje historii středomořských integračních politik, Barcelonského procesu a Evropské politiky sousedství. Současně popisuje motivace a záměry jednotlivých aktérů - evropských států (resp. EU), zemí arabské severní Afriky a Izraele. Druhá část představuje Unii pro Středomoří a pomocí analýzy zakládajících smluv upozorňuje na slabá místa její organizační struktury. Třetí část potom analyzuje přímý vliv událostí izraelsko-palestinského konfliktu na činnost UpS a názorně ukazuje, jak se struktury Unie pro Středomoří nebyly schopné vyrovnat se vypjatými vztahy mezi arabskými státy a Izraelem.
|
|
|
Francie a projekt Středomořské unie
Brezinová, Zuzana ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem, které je pro české prostředí poměrně nezvyklé, a to Středomořskou unií. Projekt Středomořské unie byl poprvé představen francouzským prezidentským kandidátem, Nicolas Sarkozym, jako součást jeho volební kampaně v r. 2007 v Toulonu. Nová Unie se měla stát zlomem v euro-středomořských vztazích, vyvarovat se předchozích chyb a nabídnout středomořským státům opravdové partnerství založené na vzájemné rovnosti, respektu a společných hodnotách. Tyto ambiciózní cíle však zůstaly, stejně jako v případě Euro-středomořského partnerství z r. 1995, nenaplněny a Sarkozyho iniciativa se stala pouhým pokračováním euro-středomořského neúspěchu. Cílem této práce, která je koncipována jako případová studie s komparativními prvky, je analyzovat hlavní problematické body Sarkozyho návrhu i jeho evropeizované podoby, tedy Unie pro Středomoří, a poukázat na motivy a zájmy, jež ovlivnily její finální podobu. Součástí je také komparace s Barcelonským procesem, která umožňuje sledovat paralely ve vývoji obou iniciativ i jejich následné dopady na euro-středomořské vztahy. Práce vychází ze sekundárních pramenů, které doplňuje, neméně podstatná analýza, klíčových dokumentů a projevů, z níž je patrný rozdíl mezi oficiální rovinou a praktickou politikou. Závěr pak neslouží jen jako pouhé...
|
|
|
Vliv izraelsko-palestinského konfliktu na činnost Unie pro Středomoří (2008-2011)
Stuchlíková, Zuzana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat, proč a jakým způsobem došlo v důsledku eskalace izraelsko-palestinského konfliktu k zablokování činnosti Unie pro Středomoří. Ta měla prostřednictvím důrazu na pragmatickou spolupráci a spoluvlastnictví s partnerskými státy jižního Středomoří poskytnout nový impulz euro-středomořské spolupráci. Záhy se však ukázalo, že představuje ještě méně životaschopný koncept, než její předchůdci. V první části práce shrnuje historii středomořských integračních politik, Barcelonského procesu a Evropské politiky sousedství. Současně popisuje motivace a záměry jednotlivých aktérů - evropských států (resp. EU), zemí arabské severní Afriky a Izraele. Druhá část představuje Unii pro Středomoří a pomocí analýzy zakládajících smluv upozorňuje na slabá místa její organizační struktury. Třetí část potom analyzuje přímý vliv událostí izraelsko-palestinského konfliktu na činnost UpS a názorně ukazuje, jak se struktury Unie pro Středomoří nebyly schopné vyrovnat se vypjatými vztahy mezi arabskými státy a Izraelem.
|
|
|
Unie pro Středomoří: Francie jako iniciátor nového projektu
Boháč, Marek ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce "Unie pro Středomoří: Francie jako iniciátor nového projektu" pojednává o tématu nového projektu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který se zabývá problematikou vzájemných vztahů zemí v oblasti Středozemního moře. Práce zachycuje období od první Sarkozyho zmínky ohledně jeho nové iniciativy z Toulonu v únoru 2007 až po oficiální započetí procesu v červenci 2008, přičemž pro kompletnost tématiky je zmíněn i předchozí vývoj evropských a francouzských politik k regionu Středomoří. Předkládaná práce poukazuje na zásadní roli Francie ve vytváření koncepce projektu Unie pro Středomoří, kdy jejím hlavním cílem je odůvodnit jednání a postoje Francie, v čele s Nicolasem Sarkozym. Tyto cíle jsou zjišťovány především prostřednictvím analýzy Sarkozyho oficiálních veřejných vystoupení. Dále pak se práce snaží najít odpověď na otázku, zdali se Sarkozymu podařilo prosadit původní formu projektu, a jakou roli hrály na jeho finální podobě ostatní zainteresované státy spolu s orgány Evropské unie.
|
|
|
Turecko v Euro-středomořském prostoru
Rieglová, Anna ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Musiyenko, Svitlana (oponent)
Práce je rozdělena do tří kapitol, přičemž každá kapitola se dále skládá ze dvou podkapitol. Cílem první kapitoly je nejdříve analyzovat euro-středomořský prostor z hlediska obchodních vztahů a makroekonomické situace daných zemí.Práce je zde zaměřena zejména na Barcelonský proces a porovnání makroekonomických ukazatelů zemí Středomoří s Tureckem.Druhá kapitola se již zaměřuje na obchodní vztahy Turecka v euro-středomořském prostoru a jejím cílem je porovnat vývoj intenzity vzájemného obchodu se státy v dané oblasti.První podkapitola se soustředí na vývoj vzájemného obchodu Turecka s EU,druhá podkapitola je naopak věnována obchodu Turecka s ostatními středomořskými zeměmi.Cílem třetí kapitoly je porovnat intenzitu investičních vztahů Turecka v euro-středomořském prostoru a obě podkapitoly dodržují stejný systém rozdělení jako ve druhé kapitole.
|
|
|
Historie spolupráce mezi státy ve Středomoří a Barcelonský proces s jeho důsledky
Tomková, Marianna ; Zamykalová, Miroslava (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
V této bakalářské práci se zaměřuji na analýzu vývoje vztahů mezi severním a jižním Středomořím. Cílem je zmapovat přístup jednotlivých evropských států k sousedstvím ve Středomoří a přijetí společné politiky ES/EU vůči Středomoří od Barcelonského procesu po Unii pro Středomoří. Z bruselského pohledu má koncept mnoho výhod: právě státy jižního a východního Středomoří byly a jsou s Evropou úžeji v kontaktu. Představují významnější cíl než zbytek regionu, a to zejména z ekonomických, ale i politických a bezpečnostních zájmů. V poslední kapitole se zaměřuji na poslední politické události v arabských zemích a jak by mohly být ovlivnit přístup Bruselu k regionu. Využívala jsem nejčastěji oficiální prameny EU, skripta doc. Ing. Cihelkové, statistiky UNCTAD a novinové články zabývající se posledními událostmi v arabském světě.
|
|
|
Středomoří: charakteristika regionu a vztahy s EU
Malinová, Lucie ; Steinmetzová, Dana (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Práce se zabývá problematikou regionu jižního a východního Středomoří. Oblast Středomoří zahrnuje jedenáct velice různorodých států: Maroko, Tunisko, Turecko, Alžírsko, Egypt, Sýrii, Izrael, Libanon, Palestinská autonomní území, Jordánsko a Libyi. První kapitola charakterizuje současnou ekonomickou situaci v regionu s přihlédnutím ke specifickým rysům každé země. Další část je již věnována vnějším vztahům EU se Středomořím. V listopadu r. 1995, 15 států EU a 12 středomořských států (po začlenění Malty a Kypru do EU již jen deset zemí) přijaly Barcelonskou deklaraci, která založila Euro-středomořské partnerství. Toto partnerství, které zahrnuje tři hlavní směry spolupráce, politický, ekonomický a sociálně-kulturní, představuje zlom v rozvoji vztahů mezi EU a Středomořím. Nejvíce se na zintenzivnění vztahů mezi EU a Středomořím podílí Francie. Jejím zájmům a prioritám se také věnuje poslední část práce.
|
|
|
Myšlenka Unie pro Středomoří jako výsledek Barcelonského procesu
Bryndová, Kateřina ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Diplomová práce analyzuje nejprve Barcelonský proces a posléze Unii pro Středomoří. Pokouší se odpovědět na otázku, v čem Unie pro Středomoří na Barcelonský proces navazuje a v čem je naopak možné najít odlišnosti. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola charakterizuje středomořský region a jeho význam pro Evropskou unii. Druhá kapitola popisuje vznik a vývoj Barcelonského procesu, přičemž se věnuje jeho bilaterální i multilaterální dimenzi a také jeho hodnocení. Třetí kapitola mapuje Unii pro Středomoří od vzniku této myšlenky, přes Pařížskou a Marseillskou konferenci, až po její aktuální problémy a výhledy do budoucna.
|
host ::
RSS.